Oproti očekávání se k inovovaným otázkám ze světa práce vyjádřilo pouze 14 škol. Tyto školy zastupují 13 různých oborů vzdělání, přičemž nejvíce škol (5) připomínkovalo OZSP v oboru Kuchař-číšník, který se vyučuje ve 157 školách v ČR.
Za problematické pokládaly nejčastěji následující dvě záležitosti:
- opakování stejných otázek ze světa práce v tématech ústní zkoušky (8 připomínek);
- vyšší náročnost resp. obsáhlost nové verze OZSP (nebo vytipovaných otázek) oproti předchozí verzi (6 připomínek).
Jedna škola pak u dvou oborů vzdělání poukázala na celkovou nelogičnost a zbytečnost těchto otázek u závěrečných zkoušek a jiná škola vyslovila názor, že by tyto otázky byly vhodnější u písemné zkoušky, protože u ústní zkoušky se zbytečně očekává, že v komisi bude učitel ekonomiky.
Na základě těchto údajů lze předpokládat, že připomínky škol vyplynuly spíše z ne zcela přesného pochopení pojetí otázek ze světa práce a smyslu jejich zařazení do nové závěrečné zkoušky. Proto jim věnujeme v dalším textu pozornost:
1. Opakování stejných otázek ze světa práce v tématech při generování témat pro ústní zkoušku ve škole
Je pravda, že se otázky ze světa práce někdy opakují. Blok těchto otázek zahrnuje celkem 31 jednotlivých obsahově různých (v některých případech i částečně obsahově příbuzných) otázek. Ty pokrývají problematiku týkající se základního povědomí žáků o možnostech zaměstnání a dalšího vzdělávání, o nezaměstnanosti, pracovně-právních vztazích a ekonomických aspektech osobního i pracovního života. Témat ústní zkoušky je však v řadě oborů vzdělání mnohem více. Proto se školy v takových oborech často setkají s tím, že se některá otázka ze světa práce u dvou nebo i více témat s odlišnými odbornými otázkami opakuje.
To však nemůže ohrozit nebo narušit regulérní průběh ústní zkoušky. Dle platné školské legislativy totiž nelze u ústní zkoušky v jeden den losovat stejné téma. Různá témata mohou mít tedy shodnou pouze velmi dílčí část - otázku ze světa práce. Ta navíc nemá podstatný vliv na celkový výsledek žáka u ústní zkoušky. Hodnocení otázky ze světa práce totiž ovlivňuje celkové hodnocení výkonu žáka maximálně v rozmezí jednoho klasifikačního stupně, a když žák neuspěje při zodpovídání odborné části tématu, je klasifikován nedostatečně, i když otázku z uvedeného bloku zodpověděl správně.
Podle názoru jedné školy by se opakování otázek v tématech dalo vyhnout tím, že by se vytvořilo více otázek ze světa práce. Rozšiřovat jejich počet by však znamenalo zvyšovat požadavky na podrobnou znalost konkrétních údajů a dat, což rozhodně není účelem těchto otázek.
2. Zvýšená náročnost a obsáhlost nové podoby otázek ze světa práce oproti loňské verzi
Připomínky škol ke zvýšené náročnosti otázek ze světa práce oproti předchozí verzi mohly být způsobeny tím, že jednotlivé otázky jsou nyní rozpracovány podrobněji a opticky působí obsáhleji. Kromě vlastního zadání obsahují také „pod-otázky“. Ty slouží jednak k tomu, aby bylo pro žáka snadnější odpovídat (tj. držet se určité osnovy odpovědi) a také sjednocují přístup ke zkoušení otázky různými zkoušejícími, kteří podle nich mohou vést případné dotazy. Při tvorbě inovovaných otázek ze světa práce připomínkovaly školy návrh na tento způsob zpracování výrazně kladně.
Podle námitky jedné ze škol je časový limit 2 až 4 minuty na zodpovězení otázky ze světa nedostatečný. Zde nezbývá než ocitovat z metodických pokynů pro školy: Zkoušející totiž po žákovi nemusí požadovat odpovědi na všechny „pod-otázky“, ale pouze na ty, které považuje za podstatné a lze je zodpovědět ve stanoveném časovém limitu
Další nedorozumění týkající se náročnosti těchto otázek se opět spíše týká nepochopení jejich pojetí, protože škola poukazuje na „vysokou náročnost otázek u ústní zkoušky ze světa práce, vzhledem k hodinové dotaci předmětu ekonomika“. I zde odkazujeme na metodické pokyny, kde je výslovně uvedeno, že zkoušení spočívá v rozboru obecných občanských i pracovních zkušeností, postojů a názorů, které žák získal při sledování reálného společenského i pracovního dění. Žáci mohou pojednávat o problematice související se zadanou otázkou volně, vyučující spíše opravují nesprávné výroky. Případné doplňující otázky zadávají zkoušející formou, která umožní žákům poukazovat na konkrétní příklady a uplatnit praktické zkušenosti. V žádném případě nejde o ověřování teoretických vědomostí z nějakého vědního oboru! Tím je zároveň dána odpověď i na otázku, proč nejsou otázky ze světa práce součástí písemné zkoušky.
Na závěr lze snad ještě podotknout, že otázka zbytečnosti OZSP u závěrečné zkoušky se vyřešila již v letech 2004 - 2010, kdy se v opakovaných dotazníkových šetřeních postupně přes 90 % škol vyjádřilo ke smysluplnosti jejich zařazení do závěrečné zkoušky kladně.
Vše, o čem jsme zde psali, naleznete podrobně v metodických pokynech pro šk. r. 2016/2017, str. 15-16.
Romana Jezberová, metodička nové závěrečné zkoušky v NÚV