Diskuse kolem novely

Novela školského zákona prošla v září 2014 prvním čtením v Poslanecké sněmovně a předpokládalo se její schválení do konce roku. Diskuse o jedné její části se však protáhla až do ledna 2015. Šlo o pasáž věnovanou podpoře dětí se speciálními vzdělávacími potřebami. Připomínky se týkaly hlavně paragrafu o posouzení mentálního postižení dítěte, který obsahoval i formulaci: „adaptivních schopností dítěte nebo žáka v souvislostech jeho vývoje a jeho sociálního a kulturního prostředí“. 

V průběhu druhého čtení pak byl do stejného paragrafu na návrh poslankyně Bohdalové doplněn ještě další kontroverzní termín: „oslabení kognitivních schopností“. Podle Stanoviska České odborné společnosti pro inkluzivní vzdělávání (ČOSIV) ovšem tento nový termín školská legislativa nezná ani nedefinuje.
§ 16a odst. 5 (upravené znění):
„Při posuzování případného oslabení kognitivních schopností dítěte nebo žáka používá školské poradenské zařízení v souladu s větou první postupy a nástroje, které za účelem objektivního zjištění stavu dítěte nebo žáka hodnotí tyto schopnosti v souvislostech jeho adaptability, vývoje a sociálního a kulturního prostředí“.
K diskusím kolem novely školského zákona vydala společnost EDUin tiskovou zprávu, v níž kritizuje snahu zachovat v normě nejasnou formulaci umožňující přeřazovat do praktických škol děti bez mentálního postižení. „Vágní formulace umožňuje přizpůsobit doporučení názoru posuzovatele, přičemž poradenská zařízení spadající pod základní školy praktické se tím dostávají do střetu zájmů. Nutnost jednoznačného přístupu v podpoře dětí se speciálními vzdělávacími potřebami zvyšuje i tlak Evropské komise, která na konci září vyzvala Českou republiku, aby předložila důkazy, jaké kroky podniká k potlačení rozsáhlé diskriminace romských dětí ve vzdělávání,“ říká se v tiskové zprávě, která dále zaznamenala řadu kritických hlasů:
Tomáš Habart, program Varianty, Člověk v tísni: „Vzdělávání dětí nemůže být rámováno tak nejasnými kategoriemi, jako je „oslabení kognitivních schopností.“ Naopak, každý žák má obdržet cílenou podporu dle svých potřeb. A to včetně „podprůměrných“ a „pomalejších“ žáků vzdělávaných dnes v běžných školách, kterým by předkládaný návrh nebezpečně otevřel dveře do škol určených pro žáky s mentálním postižením. A to je zcela proti smyslu jinak vítané novely školského zákona.“
Klára Laurenčíková Šimáčková, ČOSIV: „Navržené ustanovení jinak celkově pozitivně přijímané novely školského zákona v oblasti podpory dětí se speciálními vzdělávacími potřebami umožňuje interpretaci, která může vést k opětovnému zařazování dětí bez mentální retardace (s IQ vyšším než 69) do škol a vzdělávacích programů pro žáky s mentálním postižením. Za tento postup byla Česká republika odsouzena Evropským soudem pro lidská práva a je vysoké riziko, že přijetí této právní úpravy vyvolá nové právní kroky proti České republice.“
Jaroslava Zemková, předsedkyně České psychopedické společnosti a zástupce vedoucí katedry speciální pedagogiky PedF UK Praha: „Text není jednoznačný, umožňuje řadu výkladů. Uživatel si může vyložit jednotlivé paragrafy různě. Domnívám se, že tato skutečnost může činit v praxi značné potíže.“
Tomáš Feřtek, odborný konzultant EDUin: „Tady nejde o detaily a slovíčka, ale o zásadní spor. Zastánci zachování praktických škol v jejich stávající podobě hledají formulaci v zákoně, která jim umožní ve spolupráci s některými pedagogicko-psychologickými poradnami nadále posílat do těchto škol i děti bez mentálního hendikepu. Což je něco, co je po léta největší ostudou našeho vzdělávacího systému.“
Odborné stanovisko ČOSIV k novelizaci školského zákona: „Doporučujeme ustanovení § 16a odst. 5 věty druhé z návrhu zákona odstranit. Přijetí této právní úpravy by umožnilo přidělení diagnózy mentálního postižení i žákům, jejichž hodnota IQ je 70 a vyšší. Rozšíření diagnostické kategorie mentální postižení i na mimointelektové obtíže žáků bude mít závažný dopad na vzdělávací perspektivy takto diagnostikovaných žáků i na jejich pozdější možnosti uplatnění na trhu práce. Navíc tímto krokem ČR opakovaně poruší mezinárodněprávní závazek, za jehož porušení už dokonce byla pravomocně odsouzena rozhodnutím Evropského soudu pro lidská práva.“
Zoja Franklová s využitím materiálů EDUin.